Problémová gramatika - 2.část : Předložky S/Z

Další oblastí v českém pravopise, která způsobuje nemalé potíže, je předložka „s“ nebo „z“. Přitom základní pravidlo pro jejich správné užití je vcelku jednoduché. Opět je důležité uvědomit si pád, ke kterému se předložka váže, nikoliv však výslovnost.
Předložka z/ze se pojí s 2. pádem, nicméně v literatuře se můžeme setkat i s použitím předložky „s/se“ v tomto pádě. Nejsou to však chyby, ale knižní či zastaralé výrazy, autor chce takto vyjádřit určitou činnost s významem „něco z povrchu pryč“ nebo „po povrchu dolů“.
Předložka s/se se pojí tedy s pádem 7., nelze ji nahradit druhým způsobem jako ve variantě „z/ze“.
Existují ale také případy, které nyní nelze nijak gramaticky vysvětlit, ale jejich užívání je fráze ze starého pravopisu. Jedná se o tyto dva případy: být s to a kdo s koho.
Neméně problematické je i frekventované užívání výrazů sebou a s sebou. Pravidlo na jejich bezchybné používání je opět poměrně jednoduché a snadné. Pokud se jedná o činnost, pohyb či akci, kterou původce děje vykonává svým vlastním tělem, užívá se sebou. V ostatních případech se tedy užívá varianta s sebou, která vyjadřuje, že původce děje něco například bere, nese, má nějakou věc u sebe – takže bere, nese, má určitou věc s sebou.

Nyní si na příkladech ověříme správnost uvedených pravidel.

1)    Půjdeme ze školy. / Běželi z domu. (2. pád – ze/z)
2)    Táta půjde s mámou. / Bratr půjde se sestrou. (7. pád – s/se)
3)    Házel sebou. (Činnost je konaná pouze tělem původcem děje – sebou)
4)    Vzal s sebou knihy a noviny. (Původce děje vzal nějakou věc – s sebou)

Stručné shrnutí na závěr: 2. pád – Z/ZE, 7.pád – S/SE, výjimky: BÝT S TO, KDO S KOHO, činnost vykonávaná tělem původce děje – SEBOU, původce děje má nějaký předmět u sebe – S SEBOU