Problémová gramatika - 1.část : Mě/Mně

Zájmeno „já“ patří bezpochyby k jednomu z nejvíce užívaných slov v psaném projevu. Jeho správné skloňování ale dělá lidem nemalé potíže, existuje však velice jednoduché pravidlo, které si stačí zapamatovat a osvojit. Poté už bude probíhat užívání tvarů mě/mně gramaticky správně bez většího přemýšlení.

Jak tedy zmiňované pravidlo funguje? Stačí si zapamatovat, že tvar ve 2. a 4. pádě je shodný, stejně tak tvar v 3. a 6. pádě je stejný. Někomu může v tomto případě pomoci uvědomit si, že dvojice jsou vždy po sobě jdoucí násobky. Teď už jen stačí přiřadit si ke 2. a 4. pádu tvar MĚ a k 3. a 6. pádu tvar MNĚ. Opět si lze vypomoci matematikou, tedy že 2 a 4 jsou násobky čísla 2 – 2 písmena = mě. 3 a 6 jsou násobky čísla 3 – 3 písmena = mně.

Samozřejmě je zde i další možnost, a to tvar „mne“ pro 2. a 4. pád. Nicméně tento tvar se používá v knižní oblasti a jeho užití v nějaké písemné práci by působilo velmi kostrbatě, projev by tak ztratil na rozmanitosti. Setkáváme se i se tvarem „mi“ ve 3. pádě, který se ale hodí do vět s příklonným vztahem tohoto zájmena.

Pojďme si nyní ukázat příklady se zmíněnými tvary zájmena „já“, abychom se ujistili o správnosti základního pravidla.

1) Šli tam beze mě. (2. pád. – 2 písmena – mě) – Šli tam beze mne.
2) Viděl mě tam. (4. pád – násobek 2 – 2 písmena – mě) – Viděl mne tam.
3) Mně se to nelíbí. (3. pád – 3 písmena – mně)
4) Hodně toho o mně navyprávěl. (6. pád – násobek 3 – 3 písmena – mně)

Stručné shrnutí na závěr: 2 – 4 – MĚ, 3 – 6 – MNĚ